Blog dobrá práce v obci
Web projektu dobrá práce
Web projektu dobrá práce
Autor: nel
28. 11. 2018
Rubrika:
Exekuce představují významný problém pro desetinu české společnosti. Každou minutu navíc přibude jedna nová. Závažné dopady mají exekuce také na oblast zaměstnanosti. Potýká se s nimi jedna pětina uchazečů o práci, v některých regionech může jít ale podle odhadů až o 80 procent. Při nástupu do zaměstnání si tito lidé ekonomicky často pohorší a dostávají se do finanční tísně. To a mnohem více vyplývá ze zjištění analýzy nastavení systému dávek, daní a exekucí vypracované Centrem pro společenské otázky - SPOT.
V Česku je podle posledních dostupných údajů z května 2018 přes 170 tisíc lidí, kteří pobírají dávky hmotné nouze. Ačkoli počet příjemců této dávky v posledních letech klesal, v budoucnu se očekává spíše mírný nárůst nebo stagnace. Podle odborníků jsou na vině exekuce, kvůli kterým se lidé, kteří nastupují do práce často vrací na sociální podporu. To představuje vážný problém především v souvislosti s prohlubující se předlužeností části české populace. Zatímco počet uchazečů o práci v letošním roce dosáhl svého historického minima (míra nezaměstnanosti dosahovala 3 %), mezi nezaměstnanými zůstává část Čechů, pro které přijetí legální práce představuje značné finanční riziko.
„V tíživé životní situaci má člověk nárok na dávky v hmotné nouzi, pak se mu naskytne příležitost pracovat, a tak nastoupí do práce. Po nástupu se samozřejmě o své pohledávky přihlásí exekutoři, z platu nebo mzdy dotyčnému tak prakticky nic nezůstává. Často sotva zaplatí náklady za bydlení a někdy ani to ne. Práce se pro ně stává de facto existenčním rizikem. Časem je finanční situace tak neúnosná, že se opět vrací na dávky,” vysvětluje Karel Novák, sociální terénní pracovník organizace IQ Roma Servis podílející se na analýze výhodnosti práce pro Centrum pro společenské otázky - SPOT.
Podle Lucie Trlifajové, šéfky výzkumného týmu SPOT, změny v dávkových systémech v posledních letech ignorovaly narůstající problém s exekucemi. “V současné situaci při hledání způsobu, jak nezaměstnané finančně motivovat k práci, nelze pracovat pouze se vztahem mezi výší mezd, zdaněním práce a sociálními dávkami. Částka, která zůstává domácnosti v exekuci, kde někdo z dospělých má práci, je v řadě situací nižší, než kolik jsou stanovené minimální standardy v systému dávek. Dávky se ale počítají podle příjmu před exekucí,” uvádí Trlifajová s tím, že fatální následky mají pro tyto domácnosti především nečakané poklesy příjmů projevující se např. v neschopnosti zaplatit nájem apod.
Současné nastavení výpočtu nezabavitelné částky podle Radka Hábla, odborníka na dluhovou problematiku a autora Mapy exekucí, negativně dopadá také na zaměstnavatele. „Zaměstnavatelé mají minimální možnost zaměstnance v exekucích motivovat k vyšším výkonům nebo vůbec nějaké zaměstnance ochotné pracovat za oficiální mzdu sehnat. Základní nezabavitelná částka jedince by měla být do budoucna nastavena tak, aby nejen motivovala k legálnímu zaměstnání, ale také k navyšování oficiálního příjmu,” dodává Hábl s tím, že nepříznivé situaci zaměstnaných lidí s exekucemi nepomáhá ani plná exekuovatelnost daňového bonusu, která znevýhodňuje zejména lidi s nejnižšími příjmy.
Pro lidi v tísni a sociální pracovníky proto vznikla tzv. kalkulačka výhodnosti práce. Kalkulačka, která je ode dneška dostupná online v testovací verzi, propojuje modely výpočtů zdanění mezd, exekučních srážek a výpočtů nároku na nepojistné sociální dávky, a tím umožňuje spočítat skutečný disponibilní příjem domácnosti. „Kalkulačka pomůže sociálním pracovníkům lépe poradit klientům v exekuci, jakou práci a za jakých podmínek přijmout a jaké dopady na jejich finanční situaci to bude mít. Zároveň věříme, že se nám tím podaří otevřít debatu o nedostatcích současného nastavení systému dávek a exekucí,” uzavírá Trlifajová.
Modelový příklad domácnosti (2 dospělí a 2 děti)
Pracuje jeden dospělý. Náklady na bydlení představují 10 000 korun. Rodina má trvalý pobyt v místě bydliště, přednostní i nepřednostní exekuce. S nárůstem příjmu ze zaměstnání dochází k poklesu disponibilního příjmu domácnosti.
Disponibilní příjem (tj. to, co zůstává po zaplacení nákladů na bydlení) v grafu znázorněný černou linkou výrazně klesá v momentě, kdy domácnost ztrácí nárok na dávky v hmotné nouzi (vyznačeno zeleně). To nastává např. po ukončení zkušební doby v zaměstnání. I pokud by pracujícímu člověku dále rostl příjem ze zaměstnání, tak by disponibilní příjem domácnosti dále klesal, neboť jedinec postupně ztrácí nárok na dávky (příspěvek na bydlení apod.)
Zdroj: www.pracevobci.cz/kalkulacka, 2018
FOTO: Rawpixel on Unsplash
﹡﹡﹡
Centrum pro společenské otázky - SPOT, z.s. bylo založeno v roce 2011 s posláním provádět a podporovat výzkum v oblasti společenských věd a poskytovat poradenskou činnost v sociální oblasti, oblasti multikulturního soužití, rozvoje města a urbanistických politik s cílem nacházet a nabízet modely, koncepty a praktická řešení, které by napomáhala demokratickému, ohleduplnému a důstojnému soužití obyvatel měst. Více na www.centrumspot.cz a www.dobrapracevobci.cz