Web projektu dobrá práce
Autor: mak
22. 10. 2018
Rubrika:
…aneb tématika dlouhodobé nezaměstnanosti v České republice... V naší rubrice "Zaostřeno na obce…" jsme položili otázku na téma "Jaká je podle vás v současné době největší výzva v oblasti (ne)zaměstnanosti?" Dostali jsem krásné a plnohodnotné odpovědi od Aleny Zieglerové z Institutu pro sociální inkluzi, Roberta Heráka z Agentury pro sociální začleňování a Markéty Dvořákové, ředitelky Místní akční skupiny Brdy-Vltava a realizátorky projektu na podporu zaměstnávání lidí ze sociálně znevýhodněného prostředí.
(Alena Zieglerová, Institut pro sociální inkluzi)
„Bylo by dobré využít dobu nízké nezaměstnanosti k tomu, aby Úřad práce přenastavil své služby. Nezaměstnaným je třeba umožnit plynulý přechod ze závislosti na pomoci státu k úhradě životních nákladů z prostředků získaných v legálním zaměstnání. Chce to začít pracovat jinak, než jen posílat připravené uchazeče k zaměstnavatelům, které zajímají příspěvky od státu. Teď je naopak nejlepší doba k zavádění cílených programů prostupného zaměstnávání pro uchazeče, kteří zatím k nástupu do zaměstnání připraveni nejsou. Díky vhodně nastaveným programům v trvání třeba až dvou let by nezaměstnaní měli dostat šanci získáním praxe a dovedností v tréninkovém zaměstnání postupně dosáhnout na vyšší příjem ze mzdy, než je ten, který získávají z dávek. Chce to otevřít úřad práce spolupráci s nestátními organizacemi a dalšími institucemi a začít provádět případovou práci. Na konkrétní potřeby klienta reagovat konkrétními službami. Účinnou spolupráci je nutné navázat s dluhovými poradnami, poskytovateli terénních sociálních služeb, mateřskými školami nebo se správci bytů. A samozřejmě také aktivně vyjednávat se zaměstnavateli, včetně sociálních podniků, o nastavení pracovních podmínek tak, aby se poptávka a nabídka na trhu práce potkaly, i když to na první pohled vypadá, že „lidi nejsou“. Největší výzvou konjunktury je neusnout na vavřínech a využít dobu rekordně nízkého počtu nezaměstnaných ke zdokonalení služeb zaměstnanosti pro dobu, kdy na novoty zase nebude čas.”
(Robert Herák, Agentura pro sociální začleňování)
„Jako největší výzvu vnímán zejména nastavení spolupráce úřadu práce s neziskovým sektorem a nastavení inkluzivního přístupu zaměstnavatelů na podporu dlouhodobě nezaměstnaných osob při jejich vstupu na trh práce. Praxe mnoha projektů ukázala, že postupnými kroky lze lidi dlouhodobě bez práce na běžný trh práce připravit. Zde vnímám jako velice důležitou roli mentora, který danému člověku pomáhá překonávat první obtížnější situace na novém pracovišti a pomáhá ho v zaměstnání udržet. Tato praxe se bohužel nepromítá do běžného systému práce Úřadu práce ČR. A ani zaměstnavatelé zatím nejsou příliš ochotni přizpůsobovat své požadavky a pracovní podmínky potřebám zaměstnanců, kteří jsou v obtížné životní situaci. Pokud skutečně mají zájem o zaměstnance na nízkokvalifikované pozice, musí přihlížet k jejich životní situaci. Velkou výzvou je také řešení exekucí a předluženosti.”
(Markéta Dvořáková, ředitelka Místní akční skupiny Brdy-Vltava a realizátorka projektu na podporu zaměstnávání lidí ze sociálně znevýhodněného prostředí)
„Pro naši organizaci je největší výzva spojená se zaměstnáváním a aktivizací lidí, kteří jsou dlouhodobě bez práce. Dříve se do našeho projektu nedostali lidé, kteří byli nezaměstnaní i několik let, a to jsme velice úzce spolupracovali s úřadem práce. Do projektu se pravděpodobně zapojili ti aktivnější, které jsme následně zaměstnali, a ti dlouhodobě nezaměstnaní zůstali nadále mimo trh práce. Právě skupinu osob, kteří jsou bez práce déle než tři roky, považuji za nejnáročnější a nejhůře aktivizovatelnou. Tito lidé již většinou ztratili pracovní návyky a povědomí o potřebném výkonu pro udržení zaměstnání. Jejich pracovní rozvoj je náročný. U mladších lidí se nám to zatím daří. Horší je situace u osob nad 50 let, které mají ještě daleko do důchodového věku, zároveň už ale nechtějí měnit svůj životní styl.”
FOTO: Karolína Kučerová