Blog dobrá práce v obci

Web projektu dobrá práce

< Zpět na výpis článků

František Novák: „Zasahuje mě každý životní příběh s dobrým koncem, který v ideálním případě začíná pracovní smlouvou s naší firmou.“

Autor: mak

24. 10. 2018

Rubrika:

#rozhovor

Podle Františka Nováka by se systémově mělo pracovat s lidmi, na které jsou uvalené exekuce, aby se jim vyplatilo pracovat. František Novák je zaměstnaný ve firmě 7U jako koordinátor pracovního týmu. Jako člověk, který pochází z romské komunity, podává neotřelý pohled na současný pracovní trh. Bavili jsme se s ním nejen o práci ve firmě 7U, ale také o jeho konkrétních zkušenostech s dlouhodobě nezaměstnanými lidmi.

Můžete nám, prosím, přiblížit, co je 7U za organizaci? Na jakých principech funguje?
Já pracuji ve firmě 7U v Oddělení komunálních služeb, které má na starosti správu a péči o veřejný prostor na území Prahy 7. V první řadě jde o úklid chodníků, parků a nově i péči o dětská hřiště a větší část zeleně. Tento druh prací nevyžaduje až takovou erudici, a proto jsou naše pracovní pozice uklízečů a „zahrádkářů“ obsazovány lidmi s nižší možností uplatnění na pracovním trhu.

Vy sám také pracujete a pomáháte lidem, kteří dlouhodobě práci nemají. Myslíte si, že firmy, jako je 7U, mají na trhu práce své místo?
Na základě své zkušenosti se domnívám, že nikdo jiný než podobné firmy, jako je ta naše, by výše zmiňovaný druh lidského kapitálu nevyužil v takové míře jako právě my. Úřady práce jsou s námi velmi úzce spjaty. Oceňují hlavně to, že mohou nabídnout naše pracovní pozice lidem, kteří jsou u nich vedeni dlouhodobě nebo opakovaně.

Jak moc je těžké se vracet na pracovní trh, když jste delší dobu bez práce?
Samozřejmě to pro některé adepty těžké je. Pracovní proces s sebou přináší jakýsi režim, který je pro některé nepřekonatelný. Většina si však na pracovní tempo zvykne dříve nebo později. Například se dlouho srovnávají s ranním vstáváním, ale nakonec přijdou na to, že už v životě někdy pravidelně vstávali a že to je vlastně normální.

Jakou roli v tom hrají dluhy a exekuce?
Drtivá většina našich zaměstnanců tímto sociálním problémem trpí, a je to natolik velký problém, že se to samozřejmě zrcadlí i v jejich psychice. Tito lidé jsou naprosto závislí na termínu výplaty. Zde bych chtěl vyzdvihnout jejich neuvěřitelnou vůli po sociálním začlenění. Mohli by nad „chozením do práce“ zlomit hůl, ale oni to neudělají. Naopak do práce chodí a těší se z ní. Zejména jsou hrdí na to, že díky nim je sedmička (městská část Praha 7, pozn. redaktora) čistá, že se setkají s přáteli, že mají pravidelný (byť malý) příjem, stravenky atp.

Myslíte si, že se stále lidé setkávají například kvůli své barvě kůže při pohovorech s diskriminací? Vzpomínáte si na nějaký konkrétní příběh?
Nemyslím, že je to při aktuálním nedostatku pracovních sil napříč obory primární problém a zaměstnavatelé si to uvědomují. Například jeden můj známý pracuje pro firmu rozvážející nákupy až do domu. To je řekněme prestižní pozice, protože se setkáváte s lidmi přímo u dveří jejich bytů. Uvedl jsem ho jako příklad, protože patří právě do romského etnika.

Na co je důležité se zaměřit při práci s dlouhodobě nezaměstnanými?
Řekl bych že nejdůležitější je důstojnost, která utrpí značné šrámy v případě, že nemáte střechu nad hlavou, jíte a žijete z milodarů a snášíte nelichotivé pohledy kolemjdoucích. Práce je jeden z faktorů, který když je oceněn, a to možná především díky a vděčností za vykonané dílo, šrámy zaceluje.

A jak nejlépe motivovat lidi, kteří jsou dlouhodobě bez práce?
Určitě by systém, ať už sociálních dávek na straně jedné, nebo výroky soudních vykonavatelů na straně druhé, měl být nastavený tak, aby se lidem vyplatilo pracovat. Když jim zůstane z výplaty část peněz, tak je mohou utratit za zboží či služby a ekonomika poroste. Ale nejsem samozřejmě ekonom, je to můj pohled na věc.

Jak se díváte na současnou situaci na pracovním trhu? Jaké jsou podle vás největší překážky?
Jsem velice rád, že současný pracovní trh umožňuje to, že Rom může pracovat v donáškové službě, když je zaměstnavatel dostatečně otevřený a zoufalý. Mezery vidím zejména v nedostatečné finanční gramotnosti lidí, kteří se potýkají s dluhy, a poté se jim ani nevyplatí pracovat. To by se systémově mělo začít řešit.

FOTO: Rawpixel on Unsplash